Dnešní plavání bylo speciální – jednak jsme byli plavat asi po třech týdnech, protože jsme měli covid, ale hlavně nás tam přišla překvapit moje mamka 🥰 Včera jsem napsala do rodinného chatu, že máme dnes a zítra plavání, pro případ, že by se na nás někdo chtěl jít podívat. Vypadalo to, že se to dnes nebude hodit nikomu – brácha je nemocný, máma má práci, táta učí a ségra má zkoušku z mikrobiologie. Mimochodem je to jedna z nejtěžších zkoušek na medicíně.
Ségra dostala nejhorší možnou otázku
a
jako ✨ královna vesmíru✨
to zandala
na BÉČKO!
Na začátku děti dostaly velké destičky, které později tvořily základ lodiček. Chvilku jsme s nimi plavali, a pak je odvezli na druhý břeh. Následně jsme dostali kulaté destičky, na které si děti měly sednout a ve vodě balancovat. U toho jsme je měli předržovat jen za destičku, neměly se ani opírat zády o nás! Nakonec to byla makačka spíš pro mě, protože jsem se snažila rukama na destičce Šímu přimět, aby zapojil svaly a držel se vzpřímeně 😀 Malé destičky jsme pak odvezli na druhý břeh a začali jsme pomalu stavět lodičky.
Potom jsme si doplavali pro krátkou žížalu, která Šímu objala a držela nad vodou. Odskákali jsme si pár říkanek a přidali jsme žížalu do lodičky jako komín 😀 Poslední součástí lodičky byly kroužky, pro které jsme plavali na druhý břeh. Šíma pokaždé vylezl na břeh, vzal si dva kroužky a zase hupsnul do vody. Na druhé straně zase vylezl a nasadil je na komín.
Když jsme měli hotové lodičky, plavali jsme si pro kulaté rukávky. Šíma si je chtěl sám nafouknout 🥰 Nejen že chtěl, on se o to opravdu snažil 😁 Potom jsme se chviličku cachtali a začali jsme lovit pasažéry lodičky – kačenky. Překvapilo mě, že šel Šíma vyloženě po těch barvách, které na lodičce ještě neměl 😮 Dřív brával spíš to, co bylo nejblíž, aby nahrabal nejvíc 😀 Šíma se ke kačenkám snažil dostat sám kopáním, vůbec jsem ho nemusela držet! Rukávky dostatečně nadnášejí, takže je to spíš o tom, jak jsem odolná a jak dlouho vydržím koukat na to, že se může kdykoliv převrátit 😀 A že se převrací 😀 Takže to není neopodstatněný strach 😅 Moje odolnost je paradoxně mnohem větší na suchu, když třeba leze po nábytku 😀 Tady může pád dopadnout podstatně hůř než napití se vody v bazénu, ale jsem tomu víc vystavená a koneckonců i on, takže si i jemu víc věřím 😀
Dneska byl Šíma hodně aktivní – kopal na každé kopi kopi (a kopal i když skákal do bazénu 😀), cákal rukama na každé cák cák, poprvé v bazénu úspěšně foukal bublinky a dokonce sám tleskal, když tleskala lektorka 😊 Nikdy tak pěkně nereagoval na lektorku 😊
A to nejlepší a největší na konec – Šíma plaval pod vodou! Lektorka si Šímu vzala do rukou, já od nich byla asi metr a půl. Na Šímo, žbluňk! lektorka Šímu potopila a poslala mi ho pod hladinou. Byl pod vodou tak 4-5 vteřin! Už jsem si říkala, jak se na to bude tvářit, a byl úplně v pohodě! Jen se na mě podíval s výrazem Mamko vidělas to, já plaval pod vodou!, ani se nezakuckal, ani nic, prostě jako by to dělal celý život 😀
Tím jsme skončili hodinu a mazali jsme rychle do sprchy, abychom byli co nejrychleji u babičky 😊 Šíma mi během sušení pořád utíkal, aby už se mohl objímat s babčou 🥰 Když jsme vyšli ze šatny, zařadil nejvyšší rychlost a pelášil směrem k mamce. Okamžitě se v bufetu zorientoval a věděl od první vteřiny, kde mamka sedí 😀 Chvilku jsme tam seděli, Šíma spořádal drdol, který mu mamka přinesla, chvilku si hráli, a pak jsme vyrazili 😊 Mamka teda spěchala do práce, ale protože jsme to my (😀), vyrazila trošku později 😇
Co trénovat: VŠECHNO BYLO BOŽÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ
Novinky: plavání pod vodou, Šíma byl hodně aktivní!
Na konec ještě přidávám dvě nádherné fotky, které se rozmazaly 🥰
