Čau kamarádi! Momentálně mám rozepsané dva díly Jakozmlíka, na které jsem sáhla naposledy před čtvrt rokem. Nevím, jestli je někdy dopíšu 😅 Za posledního půl roku toho bylo nějak moc (já vím, že to píšu pokaždé) a psaní blogu se dostalo na druhou (nebo spíš tak desátou) kolej. Tak já začnu shrnutím toho nejpodstatnějšího.
- Zamykám všechna Jakozmlíka. Bezpečnost a tak. Nemám ambici tenhle blog vystřelit popularitou do vesmíru, píšu jenom pro sebe a své blízké, tedy kdo může číst, ten má heslo. Kdo ho nemá, může si o něj napsat, ráda ho sdělím 😊
- Šíma začal chodit do školky. S trochou štěstí o tom napíšu samostatné Jakozmlíka (to se chci vidět 😀). Nicméně k teď – půlka listopadu – tam spíš nechodí. Z posledních 5 týdnů byl 4 týdny doma a začínáme pátý 🙂🙂🙂
- K Šímově rozvoji:
- monstrózní rozvoj řeči – souvětí, zápory, podmínky, …
- sociální inteligence lvl milion
- umí utěšovat, doopravdy se omlouvat, přijímat omluvy, umí techniky na uklidnění, umí si vymezit prostor, říkat, že se mu něco nelíbí (třeba „neříkej mi Šimone“ nebo „řekl jsem stop, nelíbí se mi to“)
- např. umí zpívat Skákal pes (tak od těch tří let) a nedávno si to zpíval s babičkou – babička mu dala před obličej knížku s textem, a on dělal, že text neumí a čte ho z té knihy
- umí zpívat spoustu dětských písniček
- samostatná hra, povídá si s hračkami, hraje s námi, že jsou živé
- umí si hrát na někoho jiného (např. při oblékání děláme, že jsem prodavačka a prodávám mu outfit, on je zákazník a zkouší ho, hodnotí, vyká mi, zaplatí mi imaginárními penězi nebo kartou…)
- hodně spolu šijeme, zvlášť když je nemocný a jsme spolu doma
- Práce, jupí! Začala jsem pracovat na půl úvazku (oficiálně už v červnu, ale protože byl Šíma pořád doma, tak jsem zvládala jen hodinu brzo ráno, pak hodinu až dvě když spal, a pak občas když koukal na pohádky – na jiné věci s počítačem už mi nezbýval čas, třeba na blog). S nástupem do školky jsem začala dávat práci celé dopoledne – od cca 8:30 do 11:30, následně i Šímův spánek. A po asi šesti týdnech začal Šíma spinkat ve školce, takže jsem mohla pracovat od 8:30 do 14:20. Musím říct, že jsem předtím vše zvládala docela dobře, ale teď? Školka je darem od bohů, seriózně ale. Člověk, co se nemusí starat 24/7 o dítě, fakt nerozumí tomu, co se stane, když může dát máma z 0 hodin denně dítě do školky byť jen na ty 4 hodiny. Najednou nezvládnu 2x tolik věcí, co předtím, ale minimálně 20x! Kromě práce jsou to i nákupy, pochůzky…nemusím pořád řešit, jestli mám svačinky, jestli ho to baví, jestli se najednou nevypne a nebudu ho muset odnést i se všemi věcmi… Je to taková úleva, nemuset konstantně myslet na co by kdyby. Kdybych měla napsat seznam věcí, na které musím myslet, když se starám o Šímu, vydalo by to na menší knihu. Jako klidně to sepíšu, ale ať mi ten čas někdo proplatí, protože neplacený práce mám už plný zuby 😀 No takže jsem roztáhla křídla a…no jak jsem psala, tak je Šíma za 5 týdnů 4 týdny nemocný (a stále počítáme), takže jsem s ním doma a neudělám vůbec nic, jen domácí práce a šití s ním (hahahaha teď mám ještě rozbitý stroj) a nákupy…jsem zase na mateřský, ale nedostávám peníze od státu, ale mzdu za nula práce 🙂🙂🙂 (už jsem měla tak 4 meltdowny ve sprše 🙂)
- No a to nejlepší jsem si nechala na konec. JSEM TĚHOTNÁ! Na jaře už budeme 4 ❤️ Nebo vlastně 5, protože je Šíma taky těhotný a jemu se má na Vánoce narodit Baby Born 😀