Na začátek musím napsat rychlé přiznání – píšu s desetidenním zpožděním. Někde jsem něco chytla (ehm na rozhledně) a po návratu z Brna jsem den ležela s bolestí všeho, další dva dny mě bolela hlava a do teď smrkám Takže pokud narazíme na nepřesnosti, tak je velkoryse přejdeme
Ráno jsme se ani nesnažili vstát brzo a vytlouct ze snídaně maximum. Snídaně jsou totiž do desíti a my se musíme do jedenácti zdekovat z hotelu. Tak co bychom spěchali Navíc po včerejších 12+ kilometrech v terénu jsme byli ušlapaní. Já být Matoušem, tak spím až do dvanácti
Já byla ráda, že jsem odnosila sebe, on navíc tahal 17 kilo na zádech.
Šíma si dneska na snídani sednul do dětské židličky a hodinu se živil rohlíky a dalamánky, nic jiného nechtěl, tohle mu stačilo U stolu za námi seděli lidé s dost pronikavými hlasy, tak na ně byl Šíma celou dobu otočený a pozoroval je
V podstatě seděl v židličce obráceně
Po snídani kluci vyrazili napřed, protože se Šíma pomalu dostával do svého ječícího živlu. Já mezitím trochu poklidila chlívek, a pak jsem šla za nimi. Šíma si prohlížel rybičky v akváriu, tak nám s nimi i trochu zapózoval do kalendáře
Sbalili jsme si věci a odhlásili se z hotelu. Podle plánu jsme nechali na hotelovém parkovišti auto () a vyrazili jsme jedničkou daaaaaaaaaaleko až na Mendlovo náměstí. Odtamtud jsme v podstatě jenom šplhali nahoru počínaje ulicí, které říkáme San Francisco. Ten sklon byl šílený, ulice je dlouhá 140 metrů a nastoupali jsme na ní 20 metrů! To je podle mých výpočtů sklon 14 %, což je určitě hodně.
Odměna za vyšplhání San Francisca byla skvělá – přímo nad ní bylo dětské hřiště s houpačkami. Zkontrolovali jsme zákazovou tabulku, která vůbec neomezovala věk ani hmotnost dětí, tak jsme se šli zhoupnout Houpali jsme se jako za mlada, předháněli jsme se, kdo se rozhoupe víc, Matouš pak i skákal dolu
Je to zlatý hřeb jak výletu, tak našeho časosběrného videa
Potom jsme pokračovali ve výšlapu na Špilberk. Těsně pod vrcholem jsme si dali pauzu, při které jsme pozorovali vrtulník vzlétající ze střechy nemocnice u svaté Anny. Od hradu byl krásný výhled na ne až tak krásné Brno (jsem trochu rozmazlená z pražských výhledů, přiznávám…nicméně Brno mi zase přijde pěknější z úrovně ulice).
Udělali jsme pár fotek, selfíček, videí a šli se osvěžit do místní restaurace. Počítali jsme s vysokohorskou přirážkou, ale nepočítali jsme, že budeme tak dlouho čekat, než si od nás servírka vezme objednávku, než nám přinese pití, a než nám přinese účet Lidé, kteří přišli až po nás, dostali dřív hotové jídlo, než jsme my dostali pivo
Na druhou stranu jsme zase měli víc času koukat na sesbíraná videa a fotky
Nikam jsme nespěchali. Sice jsem se ráno pořádně najedla a dala jsem si jen malou jedenáctku, ale přece jen jsem vyvinula nějakou fyzickou námahu a nejsem zvyklá na alkohol…takže jsem si cestou dolu přišla jako nalitej turista
Zase mi bylo
16 18
Když jsme došli na Svoboďák, usadili jsme se na zahrádce Zlaté lodi. Hned se nás ujala hbitá servírka, pomohla nám najít místo pro kočárek a nabídla nám džbánek vody (ehm za 70 korun litr vody s pár lístky máty ). Na Brno jsem se těšila i z toho důvodu, že se o něm říká, že je to centrum gastronomie. Bylo mi hned jasné, že se do žádných super podniků nemáme šanci s kočárkem dostat, ale doufala jsem aspoň v něco!
A ve Zlaté lodi jsem myslela, že nějakou gastromňamku seženeme. Matoušova svíčková byla docela v pohodě (jenom!) a můj BBQ burger byl spíš jenom BBQ s trochou burgeru. Asi si ty gastro zážitky schovávají do menších turistických pastí
Aspoň Šíma byl spokojený – stejně jako včera měl i dnes připravenou snídani z domova až během dne
Po jídle jsme vyrazili na nákup suvenýrů – stačilo nám Tesco expres a knihkupectví Dobrovský Vzali jsme domů a babičkám Starobrno, moje ségra dostala navíc i magnetku na lednici
(Když ji dostala, poslala mi fotku jejich lednice – jsou na ní samé pohledy se Šímou
)
Než jsme sedli do auta, rozhodl se Šíma, že je čas na , tak jsme využili ještě prázdný kufr auta (čekal na kočárek) jako improvizovaný přebalovák
Pak jsme sedli do auta a vyfrčeli jsme z Brna.
Tohle byla naše první rodinná dovolená. Byla naprosto úžasná!